Když se řekne studentský život, tak si většina představí mladého studenta, který je tak chudý, že má peníze jenom na alkohol. Přes semestr je v lihu a během zkouškového je kompletně izolován od okolního světa a žije jenom doma nad knihami.
Uvedu to trochu na pravou míru. Studentský život? Pecka! Od té doby, co jsme na VŠ, tak jsem zlenivěl. Vstávání před 8? Neexistuje. Spíš až tak na 10 a to opouštím postel velmi pomalu. I ve škole trávím o hodně méně času, než tomu bylo během střední školy. Rozvrh od 7:30 do 14:00 v kuse je minulost. Během semestru nemám během dne víc jak 3 cvičení/přednášky a už vůbec tam nechodím každý den. Sestavil jsem si rozvrh tak, že jsem tam 2 - 3x týdně. No není to super?
Příklad z dneška:
Šel jsem do školy na obhajobu semestrální úlohy. Musel jsem si kvůli tomu přivstat. Obhajoba začínala v 9:30. Po asi 40 minutách povídání si na chodbě s kámošem jsem se dostal na řadu. Byl jsem v té místnosti necelých 5 minut a s úsměvem jsem odcházel pryč. Skvělý den, ne?
Na druhou stranu učení je víc a je náročnější. Znamená to více práce doma. Přednášející a cvičící tomu však rozumějí a když je problém, tak se většinou dá za nimi zajít nebo napsat mail ohledně nejasností. Tato "profesionalita" je super v porovnání se střední školou, kde mě učili vyhořelé "osobnosti", které v životě už neměli žádný cíl. Když jsem po nich něco chtěl, tak jsem měl pocit, že je pokaždé jenom otravuji. Takže jak jsem napsal, učení je mordor. A u nás je jedno, zda je semestr nebo zkouškové období. Stále je to ale lepší, než kysnout ve škole každý den a znuděně pospávat ve třídě.
Chlastací párty. Toho se moc neúčastním. Jednak to je mojí náturou, díky které nemusím velké davy lidí a druhá věc je, že nebydlím na koleji. Bydlet tam, tak bych se asi chytl nějaké "picí party" a za alkohol utratil v násobcích víc, než to mám teď. Samozřejmě si na pivo rád zajdu, jsem přece v Čechách. Nikdy před tím jsem se nebyl schopný zřídit během týdne tolik, jako za poslední dva semestry na VŠ.
Takzvaný "studentský život" si opravdu užívám, ale bojím se toho, co bude po škole. Už teď mi občas nedá spát myšlenka, že bych "měl" po škole chodit do zaměstnání nějakých 45 let pravidelně od 9 do 5. Ta představa je opravdu ubíjející a hledám možnosti, jak se tomuto vyhnout. Na toho téma mám už několik dní rozepsaný článek, ale furt není v té správné podobně, abych ho mohl zveřejnit. Je to pro mě důležité téma, se kterým se na mém blogu znova setkáte.
