NOVÝ BLOG

UDĚLAL JSEM SI NOVÝ BLOG

NACHÁZÍ SE NA ADRESE BLOG.MICHALCIAP.CZ

Končím na ČVUT

Počáteční nadšení ze super vysoké školy vyprchalo a nastalo prozření a uvědomění si, co to vlastně dělám. Mám za sebou (skoro) 3 semestry a tak se pokusím sem napsat, co mi škola dala a co vzala.

Nejužitečnější byl pro mě první semestr. Nejvíce zajímavým předmětem byl Úvod do operačních systémů, popravdě to byl jenom jeden OS - Unix. Látka byla ale opravdu zajímavá a velmi praktická. Příkazová řádka pro mě přestala být pouze černou dírou. Odnesl jsme si také několik nových poznatků z programování v C. Tím myslím především práci s pamětí. Opravdu ty bity a bajty něco znamenají.

Tak tím jsme vyčerpal informace a vědomosti, které jsme si ze školy odnesl. Že jsme ale popsal jenom první semestr? Ano, popsal. Zbylé dva semestry představovali pouze mordor matematiky a programování. To pro mě znamenalo nekonečné sezení doma u počítače a dělání domácích úloh, které rychleji přibývali, než ubývali. Středem mých zájmů se stala škola a na nic jiného jsme nemyslel. Můj osobní život šel k nule. Omezil jsme spojení s přáteli a podepsalo se to na vztahu s přítelkyní. Na nic jiného nebyl čas. A pokud už čas byl, tak jsme ho nejraději trávil sám doma koukáním do zdi.

Dohnalo mě to k tomu zhodnotit si, zda pokračovat ve studiu. Prošel jsme si studijní plány a došel k závěru, že bakalářské studium bych nedokončil za 3 roky, ale nejdříve za 4 a stále byla velká možnost, že bych některý předmět neudělal napodruhé a vyhodili by mě a tím bych si to ještě víc protáhl. Na Erasmus můžu zapomenout. Nemám na něj studijní výsledky ani čas na práci, ze které bych na něj získal peníze. A navíc by to bylo další prodloužení studia. Co se týká dalších semestrů a předmětů, tak to představuje pouze další programování a matematiku. Těšil jsme se na počítačové sítě, potom jsme se dozvěděl, že předmět je založený na dvou programovacích úlohách v C. Finanční trhy = matematika. Webové technologie? Programování ve frameworku o kterém nikdo nikdy neslyšel. A takto by se dalo pokračovat.

Došel jsem k tomu, že "dokončím" semestr a půjdu pracovat. Poté od září nastoupím na ČZU s tím, že škola to je jednodušší a budu mít vedle ní čas na práci, seberealizaci a osobní život.

Moudrost nalezneš v knize!

Po delší době jsem si našel čas na napsání dalšího článku. Dneska to bude o knihách. Ne jen tak ledajakých, ale o těch, které mi pomohly otevřít oči. Jsou to knihy, které každému, kdo pochopí jejich smysl pomohou zvednou sebevědomí, uklidnit se a být nad věcí.

Jak být volný (autor Tom Hodgkinson)

Společně s názvem a větou, která stojí pod ním - "Užívejte života naplno" je jasné, k čemu bude kniha směřovat. Autorem je člověk, který žil jako většina jiných v dnešním "moderním světě". Došel ale do stádia, kdy ho kapitalistická společnost začala obtěžovat. Změnil svůj život k lepšímu a bohatšímu.

Je to klasický anarchista. Odmítá vládu a kapitalismus. Vrací se k jednoduchosti, kde nalézá svobodu a štěstí. Neuznává média a zprávy, které vidí jako nástroje k manipulaci a šíření strachu. Sami se zamyslete, co běží každý den v televizi. Zprávy v ní jsou jenom přehlídka hlouposti a černé kroniky. Jinak jsou narvané reklamou, která nám podlézá a ponižuje a nutí nás si koupit nějaký výrobek s tím, že nás to udělá šťastnými. Pryč s televizí a bude nám líp!

Rezignoval na falešné cíle života jako je kariéra. Život není přece o tom, aby ho proseděl v práci, kde bude neustále někomu lézt do zadku, aby mohl stoupat. Stejně pak narazí na další zadek. Proč bychom měli mezi sebou soupeřit, když můžeme spolupracovat. Nad něčím takovým jsem se zamýšlel v článku Rat Race. Zamýšlí se nad absurditami jako je dnešní moderní dovolená - pracujeme celý rok v práci, která většinu z nás nebaví, abychom si to pak vynahradili drahou dovolenou, kde 2 týdny ležíme na pláži. Utíká pryč od hulvátů a ignorantů. Vyhledává a sdružuje se s lidmi slušnými a zdvořilými. To je základ spokojenosti.

Kniha by se dala shrnout a popsat tak, že je to jeden velký "hate na celý svět". Já jsem tuto knihu četl na střední škole a propadl jsem díky ní do deprese. Představte si, co to asi udělá s myslí mladého dospívajícího člověka. Chodí do školy, kde je mu neustále podsouváno, že se musí učit, aby byl nejlepší, aby poté mohl zapadnout do zaměstnání, kde si poslušně a bez řečí odsedí celý svůj život. A potom mi tato kniha ukáže absurditu těchto cílů a způsobu moderního konzumního života. Donutila mě se nad tím vším zamyslet. Splnila svůj účel a po jejím přečtení jsem dost věcí přehodnotil a změnil se.

Myšlením k bohatství (autor Napoleon Hill)

Tato kniha je úplným skvostem mezi literaturou. Je to hotová Bible úspěchu, nepřeháním. Její tvorba začala na podnět velikána Andrewa Carnegieho. Autor se přes 20 let zabýval studiem bohatých a úspěšných lidí. Během té doby udělal rozhovory s osobnostmi jako je Thomas Edison, Henry Ford, Theodor Roosevelt. Zkoumal jejich život a principy rozhodování a myšlení. Nakonec z toho vznikla tato kniha, která je souhrnem jeho životní práce a příručkou nebo návodem k úspěchu.

Poprvé byla kniha vydána v roce 1960. K tomu je potřeba počítat s 20 lety práce. Takže myšlenky v ní jsou staré přes 70 let! A nebojím se říct, že i za dalších 70 let budou principy v ní stále uplatnitelné.

Nebudu prozrazovat samotný obsah knihy. Udělal jsme na ní pouze takovou recenzi. Každý by si jí měl vychutnat sám bez toho, abych něco prozradil.

Jsou to zcela odlišné knihy, které nemají nic společného. Spíš jsou to takové protiklady. A to je na tom to nejlepší a dělá to z nich skvělou kombinaci. První mi přivodila depresivní stav, ve kterém jsem se musel zamyslet nad absurditou každodenního života. Poté, co ze mě deprese začala pomalu opadat (skoro po roce), dostal jsem se k Hillovi, který mi ukázal, že všechno je možné. Z každé jsem si něco vzal a můj život to změnilo a nesmírně obohatilo.

Nebuďte ovce, žijte naplno!